22. října 2013, Praha: Česká republika se s 362 regulovanými povoláními řadí mezi členské státy s nejvyšším počtem regulovaných profesí. Švédsko s 60 regulovanými profesemi bychom pak při našem tempu redukce regulovaných povolání doháněli dvacet let. Odstranění administrativních překážek a vysokých nároků v ČR v této oblasti by mohlo nejen usnadnit volný pohyb osob, ale rovněž umožnit vznik dalších pracovních míst. Snížit nepřiměřený počet odborných profesí nám doporučila ve svých letošních doporučeních také Rada. Na začátku října přijala Evropská komise Sdělení pro zahájení evaluace vnitrostátních předpisů o přístupu k regulovaným povoláním. Sdělení reaguje na požadavky projednávané modernizace směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, kterou by Rada měla schválit příští měsíc. Jedním z požadavků je uplatnění zásady transparentnosti, kdy každý členský stát bude muset nahlásit seznam povolání, která reguluje, včetně povolání na regionální úrovni. Během příštích dvou let státy provedou vzájemné hodnocení a zdůvodnění překážek omezujících přístup k určitým povoláním. Uznávání odborných kvalifikací, nepřiměřené požadavky a překážky, byly hlavními body debaty, která se uskutečnila 22. října 2013 v Evropském domě v Praze.
Manuel Hubert z Generálního ředitelství Evropské komise pro Vnitřní trh a služby se ve své prezentaci zaměřil na novinky projednávané modernizované směrnice o uznávání odborných kvalifikací. Informoval o principech fungování Evropského profesního průkazu, jehož koncept je představený v nové směrnici. „V podstatě se jedná o elektronické potvrzení, které má za cíl usnadnit a urychlit administrativní postupy nezbytné pro uznávání regulovaných profesí v jiném členském státě. Osoba vykonávající činnost, která je regulovaná v jiném členském státě, zažádá v domovském státě (přes elektronické rozhraní) o uznání kvalifikace. Domácí stát pak kontaktuje hostující stát skrze systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) a na základě předložených dokumentů vystaví žadateli evropský profesní průkaz“, vysvětluje Hubert. Díky zapojení domovského státu se výrazně sníží požadavky na překlad dokumentů, přijímající stát je navíc povinen dokumenty validovat ve stanovené lhůtě, jinak bude kvalifikace žadateli uznána automaticky. Vyzdvihl i další přínosy směrnice, mezi které patří varovný mechanismus, díky němuž se příslušné orgány členských států musí navzájem informovat o odborných pracovnících, kterým bylo zakázáno, byť i jen dočasně, vykonávat svou výdělečnou činnost, nebo kteří k vykonávání profese předložili padělané dokumenty. V rámci modernizace směrnice o uznávání odborných kvalifikací bude muset každý členský stát vytvořit do března 2014 seznam regulovaných profesí na svém území, čímž se vytvoří evropská mapa regulovaných profesí. Ta pomůže zlepšit transparentnost a bude sloužit evropským pracovníkům jako přehled o tom, jak a kde je v Evropě jejich profese regulována. Poté bude přistoupeno k vzájemnému hodnocení překážek volného pohybu osob na pracovním trhu EU. „Každý členský stát musí prověřit, zda vstupní bariéry na vnitrostátní pracovní trh regulovaných profesí jsou oprávněné a přiměřené, zda ochraňují veřejný zájem a kvalitu poskytovaných služeb a zároveň zvážit jejich dopady na zaměstnanost a hospodářský růst,“ doplňuje Hubert. Po procesu vzájemného ohodnocení vypracuje každý členský stát Národní akční plán, ve kterém vymezí nezbytná opatření směrem k usnadnění mobility kvalifikovaných odborníků na jednotném trhu. Samotná transpozice nové směrnice do vnitrostátní legislativy by měla proběhnout ve všech členských státech do dvou let od jejího přijetí, tj. což je odhadem zhruba do konce roku 2015. „Přijetí směrnice v Radě EU je plánováno na listopad 2013,“ uvedl Hubert.
Na kompletaci seznamu regulovaných profesí pracuje aktivně i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT). Markéta Holečková z Centra pro uznávání odborných kvalifikací ČR uvedla, že ačkoliv počet regulovaných profesí od roku 2005 postupně klesá, ČR se s celkem 362 regulovanými profesemi řadí na přední příčky ve srovnání s ostatními členskými státy EU. „ČR má pro výkon některých povolání jedny z nejpřísnějších podmínek, zejména co se týče délky požadované praxe,“ vysvětlila Holečková. MŠMT v návaznosti na tyto skutečnosti otevřelo v roce 2012 veřejnou konzultaci, která byla dalším významným impulsem v započatém procesu deregulace a zvyšování transparentnosti za účelem odstranění nepřiměřených požadavků pro podnikatele i ostatní pracovníky. „Současný systém uznávání kvalifikací funguje na území ČR bez větších problémů. Změny přijaté v rámci implementace nové směrnice jsou vítány, neboť celý systém zjednoduší a zároveň urychlí,“ zhodnotila Holečková.
Pavla Břečková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, vidí překážky v oblasti uznávání odborných kvalifikací především v podobě složité legislativy, ve které se odborný pracovník těžko orientuje, a dále v nadbytečné byrokracii. „Tyto dvě skutečnosti jednak přístup k některým povoláním omezují a za druhé demotivují mladé lidi k jejich výkonu. Nemluvě o problémech vyvstávajících při žádosti o volné pracovní místo v jiné členské zemi,“komentovala současnou situaci Břečková. Z jejího pohledu představuje vzájemné uznávání odborných kvalifikací klíč k větší flexibilitě volného pohybu profesí napříč státy EU. Dle stanoviska Asociace malých a středních podniků ČR je radikální snížení regulace v této oblasti klíčové a povede k větší flexibilitě pracovního trhu, snížení administrativní zátěže a ke snazšímu zaměstnávání cizinců. „Měli bychom ovšem mít na paměti, že ačkoliv je snížení regulace nezbytné a žádoucí, musí jít ruku v ruce s ochranou zdraví a bezpečností spotřebitelů, která je pro nás na prvním místě,“ upozornila Břečková.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Regulace odborných povolání musí být zdravá, tj. ochránit spotřebitele, ale zásadně neomezit podnikání (PDF)
