Praha, 9. října 2017 — Evropská unie dnes řeší řadu výzev, na které bychom před dekádou vůbec nepomysleli. Migrace, bezpečnost a obrana – to jsou oblasti, které se na půdě evropských institucí diskutují prakticky dnes a denně. V pozadí nezůstávají ani původně definované oblasti zájmu.
Narůstající počet nových priorit a rozšiřující se kompetence Evropské unie však nejsou v dnešním rozpočtu dostatečně reflektovány. Strukturu a objem rozpočtu po roce 2020 značně ovlivní „rozvod“ s Velkou Británií. Změní se systém přispívání členských států do společného rozpočtu? Na jaké priority by se měl budoucí rozpočet EU zaměřit? A jak zefektivnit výdaje z unijních zdrojů? To jsou pouze některá z témat, o kterých diskutovali 6. října zástupci institucí EU, soukromého sektoru i široké veřejnosti v Evropském domě v Praze.
„Evropský rozpočet tvoří zhruba 1 % hrubého národního důchodu členských států EU, přičemž na administrativu a platy úředníků vydává evropský rozpočet pouze kolem 6 %,“ vyvrátil Petr Mooz z Generálního ředitelství Evropské komise pro rozpočet jeden z mýtů, že většina rozpočtu EU je vynakládána na administrativu. Klíčovou otázkou pro Českou republiku je v této souvislosti to, zda i nadále udrží pozici čistého příjemce i po uplynutí současného víceletého finančního rámce (2014–2020), jinými slovy zda bude i nadále získávat z EU větší objem finančních prostředků, než kolik přispívá do společného rozpočtu. „Podle posledních propočtů by měla ČR zůstat čistým příjemcem až do roku 2028. Poté by měla být situace víceméně vyrovnaná,“ uvedl v této souvislosti poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).
Nicméně některé české regiony by se s ohledem na své bohatnutí a tedy nemožnost nadále využívat prostředky z kohezní politiky měly zaměřit na tzv. phasing-out. Podle Petra Zahradníka, člena Evropského hospodářského a sociálního výboru a analytika České spořitelny, a.s., se do budoucna rozpočet EU stane zdrojem pro nástroje finančního inženýrství. „Využití rozpočtu se bude zřejmě inspirovat i Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) používajícím finanční prostředky jako garance mobilizující jak soukromý, tak veřejný kapitál, který by bez těchto garancí nebylo možné získat,“ doplnil Zahradník.
Mezi priority, na které by se měl v budoucnu zaměřit rozpočet EU, zařadili účastníci debaty migraci a bezpečnost, a to jak uvnitř EU, tak i mimo ni, podporu hospodářského růstu a investic, zaměstnanosti, především mladých lidí, výzkumu a investic, výstavby infrastruktury, digitalizace, boje proti klimatickým změnám, energetiky a vzdělávání. Prioritou i nadále zcela jistě zůstane společná zemědělská politika, na kterou se pravidelně vyhrazuje významná část rozpočtu. Pro českou vládu bude také velkým úkolem zlepšit čerpání finančních prostředků z fondů EU, tak aby se plně využil potenciál podpory z EU. Během debaty měli účastníci možnost vyjádřit svůj názor na budoucí fungování rozpočtu EU prostřednictvím hlasování. Více než polovina hlasujících souhlasila s tím, že rozpočet EU je vynakládán efektivně, nicméně bylo by dobré směřovat větší objem prostředků na některé aktuální priority. Za nejdůležitější oblast přitom označili výzkum, vývoj a vzdělávání (80 % hlasujících). Z výsledků dále vyplynulo, že by ČR po roce 2020 neměla usilovat o zachování stejné míry financování kohezní politiky.
