Prvního července převzali Finové od Rumunů rotující předsednictví Rady EU. Stávající trojice zemí (včetně Chorvatska) má společný osmnáctiměsíční program, od 1. ledna 2019 do 30. června 2020. Finsko však bude prvním předsednictvím, které do činnosti Rady začlení nové priority strategické agendy na období 2019–2024. Udržitelnost je na prvním místě a nezůstává jen na papíře. Kdo si pamatuje finské předsednictví, překvapí jej, že Finové „zrecyklovali“ logo z roku 2006. Vedle vlastních priorit budou Finové pokračovat v rozjednaných tématech jako brexit, budoucí víceletý finanční rámec EU či migrace a reforma evropského azylového systému.
Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost
Finské předsednictví se nese ve znamení motta „udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“. Udržitelnost je klíčovým heslem a předsednictví se ponese v jeho duchu. Finsko během předsednictví omezí počet schůzek a peníze určené na tradiční dary a propagační předměty využije k vyrovnání emisí oxidu uhličitého, které vzniknou kvůli přesunům účastníků letadlem. Při zajišťování cest předsednictví vyzývá k cestě lodí nebo přes železnici, pokud je to možné. Všichni účastníci jednání v Helsinkách budou mít k dispozici kola, která mohou využít k pohybu po městě. Tím se sníží množství emisí způsobených dopravou. Finsko také nahradí tištěné materiály digitálními. Veškeré jídlo bude pocházet z lokálních sezónních zdrojů, které není potřeba dovážet zdaleka, místo balené vody dostanou účastníci vodu čepovanou, čímž se sníží množství plastového odpadu.
Program předsednictví se zaměřuje na čtyři hlavní priority:
- posílení společných hodnot a právního státu,
- konkurenceschopnější a sociálně inkluzivnější EU,
- posílení postavení EU jako globálního lídra v boji proti změně klimatu,
- komplexní ochrana bezpečnosti občanů.
Posílení společných evropských hodnot a právního státu
Finsko bude usilovat o nalezení efektivnějších způsobů, jak zajistit v členských státech respekt pro společné hodnoty EU a předcházet případným problémům. V Radě se zaměří především na podporu právního státu, za jehož páteř považuje nezávislé soudy. Podmíněnost při čerpání financí z evropských fondů bude také jeho prioritou. Připomínáme, že členské státy by podle ní měly nárok na finance, pouze při dodržování vlády práva. V Radě jsou samozřejmě země, které tuto podmíněnost nepodporují. Boj s korupcí či podkopávání důvěry veřejnosti v autority budou rovněž prioritními tématy finského předsednictví.
Konkurenceschopnější a sociálně inkluzivnější EU
Finsko klade důraz na komplexní přístup k rozvoji jednotného trhu a vyzdvihuje jeho sociální aspekty. V programu se věnuje případným změnám legislativy, které zohlední nové formy práce, snížení emisí v dopravě či využívání nových technologií a digitalizace. Na trhu práce se bude věnovat podpoře dalšího vzdělávání a zlepšování dovedností pracovníků, rovnosti pohlaví a sociálnímu začlenění mladých lidí. V oblasti světového obchodu prosazuje boj proti protekcionismu a zavádění nových bariér, multilaterální přístup a modernizaci Světové obchodní organizace (WTO). Zaměří se také na dodržování cílů udržitelného rozvoje zakotvených v obchodních dohodách EU.
Posílení postavení EU jako globálního lídra v boji proti změně klimatu
Předsednictví bude propagovat snižování emisí, udržitelné využití přírodních zdrojů nebo rozšíření metody cirkulární ekonomiky do nových sektorů. Priority v oblasti klimatu se dle Finů mají promítnout do mezinárodních jednání, do společné zemědělské politiky a finančního rámce po roce 2020. Finské předsednictví chce prosadit v rámci EU dlouhodobou klimatickou strategii, která by měla být k dispozici již do konce letošního roku.
Komplexní ochrana bezpečnosti občanů
Finské předsednictví se zaměří na prohloubení spolupráce v obraně a bezpečnosti a posílení spolupráce EU a NATO. Další prioritou je kybernetická bezpečnost a posílení kritické infrastruktury a rozvoj znalostí a kapacit v této oblasti. S ohledem na svou pozici a historii požaduje Finsko jednotný a konzistentní postoj vůči Rusku. Dále bude prosazovat strategický přístup k Číně a rozvoj transatlantického partnerství. V rámci agendy rozšíření bude chtít pokračování v jednáních o vstupu zemí západního Balkánu do EU.
Autor článku: Alena Mastantuono, ředitelka CEBRE
