Evropská komise přijala svůj každoroční balíček k rozšíření, který hodnotí pokrok kandidátských zemí za poslední rok a stanovuje priority reforem. Novinkou jsou orientační plány (roadmapy) pro Černou Horu, Albánii, Moldavsko a Ukrajinu s milníky na příští rok. Největší náskok má Černá Hora: dosud předběžně uzavřela 21 kapitol a zbytek by mohla uzavřít do konce roku, pokud s tím souhlasí členské státy. Práce na přístupové smlouvě je v pokročilé fázi. Podle komisařky Marty Kos je země na cestě ke členství v roce 2028.
Za ní se řadí Albánie, která chce dokončit přístupová jednání do roku 2027. Moldavsko a Ukrajina otevřely za poslední rok shodně čtyři klastry a podle Komise splnily podmínky pro otevření všech zbývajících. Moldavsko míří k uzavření jednání na začátku roku 2028, Ukrajina do konce roku 2028. Jiné země naopak stojí: Srbsko nedosáhlo podstatného pokroku a proces s Gruzií je de facto zastaven.
Pro české firmy je důležité, že integrace do jednotného trhu začne ještě před vstupem. Komise zmapovala nástroje pro hlubší propojení v energetice, dopravě, digitalizaci a obraně a v příštích šesti měsících zahájí s partnery dialog o postupné integraci. V regionu jsou k dispozici velké peníze: Růstový plán pro západní Balkán za 6 mld. eur, moldavský růstový plán za 1,9 mld. eur a Nástroj pro Ukrajinu za 50 mld. eur. Ty podporují zapojení do jednotného trhu, mimo jiné do platebního prostoru SEPA a do režimu „Roam Like at Home“.
Pro české exportéry a investory to znamená, že se jim otevírají trhy s předvídatelnějšími pravidly, s evropskými standardy a s veřejnými zakázkami financovanými z EU, hlavně v infrastruktuře, energetice a obnově Ukrajiny. Komise ale může plány upravovat a bude je pravidelně aktualizovat. Tempo tedy bude záviset na reformách v jednotlivých zemích. Vysoká představitelka Kaja Kallas to shrnula tak, že rozšíření je přímou investicí do bezpečnosti Evropy.
