Kanadský premiér Mark Carney ve čtvrtek 17. září vystoupil před Evropským parlamentem, den poté, co předsedkyně Komise von der Leyenová ve zprávě o stavu Unie navrhla posunout vztahy od dohody CETA k „Alianci pro budoucnost“ a otevřela Kanadě dveře k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU. Carney tuto ambici přivítal a uvedl, že drtivá většina Kanaďanů podle průzkumů podporuje užší vazby s Evropou. Zároveň zdůraznil, že Kanada neusiluje o plnohodnotné členství a konečný název vztahu je na Bruselu. Podstatný je podle něj obsah spolupráce. Výsledek jednání má respektovat kanadskou suverenitu a o konečné podobě bude hlasovat parlament v Ottawě.
Pro evropské firmy je klíčový konkrétní obsah nabídky. Carney navrhl, aby si Kanada a Evropa zajistily strategickou autonomii hlubokou spoluprací v kritických surovinách, obranném průmyslu, AI a výpočetní kapacitě, energetické bezpečnosti, vesmíru a platebních systémech. Obchodně má jít o přechod k plynulému digitálnímu obchodu s nezemědělským zbožím a širokou škálou služeb. Navrhl také zvážit integrovaný trh finančních služeb, který by rozšířil nabídku, snížil náklady a zlepšil firmám přístup ke kapitálu. Kanada se chce zapojit do Erasmu+ i do příští generace programu Horizon.
Nejsilnějším argumentem jsou suroviny a energie. Carney přímo navázal na nově ohlášenou Evropskou korporaci pro kritické suroviny: Kanada má ložiska více než 34 kritických minerálů a patří k největším producentům deseti nejdůležitějších surovin pro energetickou transformaci. Aliance by mohla Evropě zajistit spolehlivé dodávky, Kanadě pokročilé zpracovatelské kapacity a oběma kompletní hodnotové řetězce. Ve velkém může Kanada dodávat i LNG a vodík, mimo jiné přes nové přístavy na dalekém severu a na východním pobřeží, a naopak čerpat z evropského náskoku v čistých energetických technologiích. Připomněl rovněž, že Kanada je prvním mimoevropským členem obranného nástroje SAFE, což otevírá prostor pro společné zbrojní zakázky.
Politický kontext je zjevný, i když Carney Spojené státy nejmenoval. Clové tlaky, požadavky na ekonomické ústupky a opakované řeči o Kanadě jako 51. státu USA vedou Ottawu k tomu, aby snižovala závislost na sousedovi a hledala hlubší vztah s Evropou. Carney ujistil, že nenavrhuje třetí blok jako rivala velmocí, ale odolnost, aby nikdo nemohl ovládat otevřené trhy obou partnerů. Cesta ale nebude snadná: status přidruženého člena smlouvy EU dnes neznají, musel by se tedy vytvořit a jeho podmínky vyjednat. Jednání by navíc bylo složité a pravděpodobně narazí na odpor některých členských států, z nichž deset dosud neratifikovalo ani CETA.
