Velvyslanci členských států při Evropské unii se shodli na právním rámci pro půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur na období 2026–2027, informovalo kyperské předsednictví. První splátka by mohla být vyplacena již začátkem dubna, jakmile Rada EU dosáhne dohody s Evropským parlamentem.
O poskytnutí půjčky rozhodl prosincový summit EU, přičemž Česká republika, Slovensko a Maďarsko se rozhodly nepodílet se zárukami. To znamená, že za půjčku ručí pouze zbývajících 24 členských států EU. Náklady na úroky pokryje EU z rozpočtu, takže české veřejné finance tím nebudou přímo zatíženy.
Podle Makise Keravnose, ministra financí Kypru, nová půjčka pomůže Ukrajině čelit pokračující ruské agresi, financovat obranu a obnovu a zároveň posílí evropský i ukrajinský obranný průmysl. Půjčka se stane splatnou až po zaplacení válečných reparací Ruskem a bude podmíněna dodržováním právního státu, bojem proti korupci a transparentním využitím prostředků.
Půjčka bude rozdělena na 30 miliard eur makrofinanční podpory a 60 miliard eur pro investice do obranného průmyslu a nákupu vojenské techniky, přičemž prioritně budou využity evropské, ukrajinské a EEA-EFTA zdroje. V případě urgentních potřeb lze uplatnit cílené výjimky pro produkty z třetích zemí.
Pro Českou republiku to znamená, že nepodpořením návrhu se sice nepodílí na zárukách a finančních rizicích, zároveň však nemá přímý vliv na alokaci prostředků ani možnost ovlivňovat konkrétní podmínky čerpání v rámci EU. Česko tak sleduje vývoj z pozice neúčastníka záruk, ale zároveň zůstává součástí evropské podpory Ukrajině a jejímu obrannému průmyslu.
Celkem EU od začátku ruské agrese poskytla Ukrajině 193,3 miliardy eur podpory v politické, finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické oblasti. Tato nová půjčka potvrzuje dlouhodobý závazek EU k politické a finanční stabilitě Ukrajiny a posiluje signál jednoty členských států v reakci na ruskou agresi.
