Poslanci výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) schválili změny nařízení TEN-E. To upravuje transevropskou energetickou infrastrukturu, tedy síť plynovodů, kabelů a dalších zařízení, která přenášejí energii přes hranice v rámci EU. Revize má posílit bezpečnost dodávek, pomoci snížit ceny pro domácnosti i firmy a přispět ke klimatické neutralitě. Zlepšením přeshraničních propojení a odstraněním úzkých míst má energie po Evropě proudit volněji. Návrh zprávy prošel poměrem 56 hlasů proti 10 při devíti zdrženích. Mandát k jednání s Radou schválil výbor poměrem 61:6 při osmi zdrženích, musí ho ale ještě potvrdit plénum.
Jádrem změn je lepší plánování. Evropská komise dostane silnější roli při tvorbě společného energetického scénáře, aby rozhodnutí o infrastruktuře vycházela ze sdílených a konzistentních dat. Agentura evropských regulátorů ACER má zajistit více nezávislé kontroly. Pro odběratele je důležité, že poslanci chtějí infrastrukturu budovat s co nejnižšími celkovými náklady pro systém a bez nepřiměřeného dopadu na koncové ceny elektřiny. Pokud se projekt zpozdí nebo prodraží kvůli chybám při realizaci, národní regulátoři mají zajistit, aby tyto náklady nebyly v plné výši přeneseny na spotřebitele. Parlament zároveň požaduje přísnější kontrolu zahraničních investic a lepší ochranu kritických sítí před geopolitickými riziky.
Zpravodajka Tsvetelina Penkova (S&D) uvedla, že nová pravidla by měla zmenšit rozdíly v cenách elektřiny mezi členskými státy a regiony. Díky integrovanějšímu trhu by pak k dostupné energii měli mít férovější přístup všichni bez ohledu na to, kde žijí. Komise revizi předložila v rámci balíčku k energetickým sítím 10. prosince 2025. Reagovala tím na to, že několik zemí neplní cíl 15% propojenosti do roku 2030. Parlamentní text je kompromisem mezi výraznou centralizací, kterou navrhla Komise, a regionálním přístupem, který prosazuje zhruba 15 členských států. Sporným bodem zůstává využití příjmů z přetížení přeshraničních vedení. Komise chce vyčlenit 25 % nevyužitých příjmů na přeshraniční projekty. Kompromis v Radě počítá s postupným růstem z 10 % o pět procentních bodů ročně až na 25 %. V roce 2024 přesáhly tyto příjmy v EU 6,5 mld. eur.
Po potvrzení v plénu začnou jednání s Radou o konečné podobě předpisu. Pro české průmyslové podniky s vysokou spotřebou energie je nejdůležitějším signálem snaha sbližovat ceny mezi státy a omezit přenášení nákladů neefektivních projektů do účtů za elektřinu. Česko jako tranzitní země ve středu evropské přenosové soustavy navíc bude silně vnímat, jak se nastaví plánování a financování přeshraničních vedení. Pro předkladatele projektů je aktuální i současně běžící výběr projektů společného zájmu (PCI). Výzva pro vodík, elektrolyzéry a CO₂ je otevřená do 30. září 2026 a výzva pro elektřinu a chytré sítě se otevírá v září.
