Evropský parlament a Rada EU dosáhly 20. května politické dohody o implementaci obchodního ujednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy, které Trump a von der Leyen uzavřeli loni v létě na skotském golfovém resortu Turnberry. První z přijatých nařízení ruší zbývající celní poplatky na americké průmyslové zboží a poskytuje preferenční přístup na trh, mimo jiné prostřednictvím celních kvót a snížených sazeb, pro vybrané americké mořské plody a nesenzitivní zemědělské produkty. Druhé nařízení se zaměřuje na prodloužení suspenze cla na dovoz humrů, včetně zpracovaného humra. Pro evropský byznys to po měsících nejistoty a hrozby 30% amerických cel představuje jednoznačný signál: nejhorší scénář byl odvrácen.
Konkrétní obsah dohody je pro firmy zásadní. USA se zavázaly, že pro téměř veškeré evropské zboží, včetně automobilů, autodílů a potenciálně i farmaceutik a polovodičů, bude platit celní strop 15 %. EU na oplátku eliminuje cla na americké průmyslové zboží a otevírá trh pro vybrané americké zemědělské produkty, jako je sójový olej, kečup, kakao nebo sušenky. Rámcová dohoda zahrnuje rovněž závazek EU nakoupit americké energetické komodity za 750 miliard dolarů a přilákat 600 miliard dolarů amerických investic do roku 2028, přičemž EU se zavázala k nákupu nejméně 40 miliard dolarů amerických AI čipů pro své výpočetní centra.
Dohoda však není bez pojistek a politická křehkost transatlantického vztahu do ní byla záměrně zabudována. Spoluzákonodárci se dohodli na zavedení robustního ochranného mechanismu, posílení ustanovení o pozastavení a zavedení tzv. sunset clause — doložky, podle níž nařízení přestane platit na konci roku 2029, pokud nebude přijato další opatření. Komise navíc dostala pravomoc pozastavit tarifní preference, pokud USA do konce roku 2026 budou nadále uplatňovat celní sazbu vyšší než 15 % na dovoz ocelových a hliníkových derivátů z EU. Tento mechanismus je přímou reakcí na trumpovský styl vyjednávání, dohoda je uzavřena, ale páka pro případ porušení závazků zůstává v Bruselu.
Pro firmy s transatlantickou expozicí je nyní důležité sledovat zejména dva termíny: konec roku 2026, kdy rozhodne osud ocelářských a hliníkových cel, a konec roku 2029, kdy celý legislativní rámec automaticky expiruje. Dohoda uzavřená pozdě v úterý večer přichází dva týdny poté, co Trump pohrozil novými cly v případě dalšího zdržení, a přestože část europoslanců považuje sjednané podmínky za oslabené, většina je přijala jako realistický kompromis. Stabilita obchodního prostředí na největší bilaterální obchodní ose světa, která podle dat Komise představuje téměř 30 % světového obchodu zbožím a službami — tak dostala alespoň střednědobý základ.
