Archív témat

Předsednictví v Radě EU


Funkce předsednictví

 

Jednotlivé členské země EU střídavě předsedají Radě EU, kdy se snaží ovlivnit chod a tvář této instituce. Významné pravomoci vládnoucí země jsou - až na výjimky - svolávání a řízení zasedání Rady EU a organizování formálních a neformálních zasedání Evropské rady. Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní otázky předsedá Radě ministrů zodpovědných za zahraniční politiku. Předsednická země EU působí jako mediátor mezi členy EU28 při rozhodování kvalifikovanou většinou. Lisabonská smlouva dala za vznik nové funkci, a to předsedy Evropské rady. Předsedou Evropské rady je Donald Tusk.

 

Nizozemsko předsedá v Radě Evropské unie

 

V lednu 2016 převzalo Nizozemí své již 12. předsednictví v Radě EU z rukou lucemburské vlády a zahájilo tak první část společného osmnáctiměsíčního programu zemí trojky Nizozemí – Slovensko – Malta. Ve svém šestiměsíčním období se zaměří především na priority evropských občanů a podniků, jako je prosperita, svoboda, bezpečnost a vytváření pracovních míst a hospodářského růstu skrz inovace a propojenost s občanskou společností.

 

Nizozemské předsednictví se zaměří na tyto prioritní oblasti:

  • Migrace a mezinárodní bezpečnost
  • Evropa jako inovátor a tvůrce nových pracovních míst
  • Zdravé finance a odolná eurozóna
  • Klimatická a energetická politika

 

Priority nizozemského předsednictví naleznete zde.

Kalendář předsednictví naleznete zde.

Pro více informací navštivte oficiální webové stránky předsednictví.  

 

Lucemburské předsednictví 2. pol. 2015


V červenci 2015 začalo již dvanácté předsednictví Lucemburska v Radě EU. Lucembursko vystřídalo na předsednickém postu Lotyšsko a zahájilo třetí část společného osmnáctiměsíčního programu zemí trojky Itálie – Lotyšsko – Lucembursko, které sdílejí společné priority, mezi které patří zejména překonání hospodářské krize, podpora hospodářského růstu a vytvoření nových pracovních míst.

 

 

Lucemburské předsednictví se zaměří na tyto priority:

 

Uvolnění investic pro růst a zaměstnanost
Prohloubení sociální dimenze EU
Správa migrace, propojenost svobody, spravedlnosti a bezpečnosti
Oživení vnitřního trhu zaměřením na jeho digitální dimenzi
Zasazení konkurenceschopnosti Evropy do globálního a transparentního rámce
Podpora udržitelného rozvoje
Posílení postavení EU ve světě

 

V lednu 2015 začalo historicky první předsednictví Lotyšska v Radě EU

 

V lednu 2015 začalo historicky první předsednictví Lotyšska v Radě EU. Lotyšsko vystřídalo na předsednickém postu Itálii a zahájilo druhou část společného osmnáctiměsíčního programu zemí trojky Itálie – Lotyšsko – Lucembursko, které sdílejí společné priority, tj. zejména překonání hospodářské krize v Evropě, podpora hospodářského růstu a vytvoření nových pracovních míst.

 

Priority lotyšského předsednictví

 

Lotyšské předsednictví se zaměří na tyto priority:

  • * Rozvoj konkurenceschopnosti evropského průmyslu a sektoru služeb
  • * Vytvoření základny pro skutečnou digitální Evropu
  • * Aktivní účast EU v globálních otázkách

 

 

Všechny priority a šestiměsíční program předsednictví naleznete zde.

Kalendář předsednictví naleznete zde.

Pro více informací neváhejte navštívit oficiální stránky předsednictví.

 

Italský „nový začátek“  pro Evropu

V červenci 2014 začíná dvanácté předsednictví Itálie v Radě EU. Itálie vystřídala v čele Rady EU Řecko a zároveň tak zahájila osmnáctiměsíční předsednictví tria zemí Itálie-Lotyšsko-Lucembursko, které spolu sdílejí společný program. Tento program je rovněž klíčový pro priority jednotlivých předsednických zemí a zaměřuje se především na překonání hospodářské krize v Evropě, podporu hospodářského růstu a tvorbu nových pracovních míst.

 

Priority italského předsednictví

Priority byly představeny nově zvolenému Evropského parlamentu 2. července 2014 na jeho prvním plenárním zasedání ve Štrasburku. V průběhu italského předsednictví proběhne i obměna Evropské komise, která se uskuteční v říjnu. Nová podoba těchto institucí je klíčová pro prosazování zájmů předsednictví, neboť jedním z cílů italského předsednictví je přiblížit činnost institucí EU požadavkům občanů. Priority italského předsednictví se sestávají z těchto tří pilířů:

  • Zvýšení zaměstnanosti a hospodářský růst
  • Přiblížení Evropy občanům voblasti demokracie, práv a svobod
  • Nové podněty pro zahraniční politiku EU

Vysoká nezaměstnanost a pomalý hospodářský růst patří mezi dlouhodobé problémy EU. Zařazením těchto oblastí do svých priorit tak Itálie navázala na předchozí řecké předsednictví. Kromě řešení obecných otázek, jako je mobilita a vytváření pracovních míst, se italské předsednictví zaměří i na problematiku nezaměstnanosti mladých, která je v této zemi jedním z hlavních problémů.  Nejen Itálie se v současnosti potýká s vysokým schodkem státního rozpočtu, proto mezi ambiciózní cíle předsednictví patří i prosazení větší flexibility v oblasti fiskálních pravidel za účelem zvýšení prorůstových investic. Podpora hospodářského růstu se tak během italského předsednictví ponese v duchu reforem a podpory inovací, mezi které patří např. prosazení jednotného trhu elektronických komunikací a služeb či uzavření dohody ohledně nového rámce pro klima a energetiku. Jednou z priorit je také zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a podpora malých a středních podniků.

 

Posílení Schengenského prostoru, společná evropská imigrační politika, vytvoření kanceláře Evropského veřejného prokurátora či problematika dodržování základních lidských práv, to jsou hlavní cíle italského předsednictví v oblasti demokracie, práv a svobod.

 

Ve svém programu rovněž italské předsednictví avizovalo podporu chystanému Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství mezi EU a USA. V rámci zahraniční politiky patří mezi hlavní cíle energetika a energetická bezpečnost nebo nelegální imigrace.

 

Všechny priority a šestiměsíční program předsednictví naleznete zde.

Kalendář předsednictví naleznete zde.

Pro více informací neváhejte navštívit oficiální stránky předsednictví.


Řecké předsednictví vyzývá: „Evropa je náš společný cíl – sjednoceni poplujeme dál.“

 

Od ledna do konce června 2014 již popáté usedne do pomyslného předsednického křesla EU Řecko, které je poslední zemí současné trojky Irsko-Litva-Řecko. Tzv. předsednická tria jsou tři po sobě jdoucí země, které předsedají EU a sdílejí společný osmnáctiměsíční program, jehož cílem je v tomto případě stimulovat růst, vytvářet pracovní místa a posílit konkurenceschopnost EU.

 

Priority řeckého přesednictví

Řecko přebírá otěže předsednictví v době, kdy Evropa prochází zásadní přechodnou fází k návratu k ekonomické prosperitě a vysoké úrovni zaměstnanosti. Právě zajištění prosperity a stability v EU prostřednictvím prohlubování Hospodářské a měnové unie bude v nadcházejícím pololetí velkou výzvou a startovacím motorem pro další nezbytné akce učiněné v tomto ohledu. V souvislosti s tímto bude prioritní rámec řeckého předsednictví stát na čtyřech pilířích:

  • Růst, pracovní příležitosti, koheze
  • Další integrace EU a eurozóny
  • Migrace a mobilita
  • Námořní politika

Vzhledem ke skutečnosti, že nezaměstnanost v členských státech EU v posledních letech dosáhla rekordních hodnot, má zajištění ekonomického růstu v rámci řeckého předsednictví prvořadý význam. Ekonomický růst je klíčový nejen z hlediska vytváření nových pracovních míst, ale rovněž pro posílení politické stability a evropské soudržnosti. V oblasti další integrace EU bude hlavním cílem zajištění stability společné měny a postupující prohlubování Hospodářské a měnové unie (HMU), a to prostřednictvím urychlení dohody s Evropským parlamentem o jednotném mechanismu pro řešení problémů bank a posílením významu sociálního rozměru HMU.

 

Hlavním cílem v oblasti migrace a mobility bude přispět k budování komplexního přístupu ke správě hranic, posílení preventivních opatření ve třetích zemích, a zároveň posílení opatření týkajících se tranzitu nelegálních přistěhovalců. V tomto rámci bude řecké předsednictví podporovat provádění společného evropského azylového systému a bude klást důraz na solidární opatření s cílem pomoci těm členským státům, které jsou postiženy migrací nejvíce.

 

V otázce námořní politiky bude pro Řecko zásadním krokem přijmout nové znění námořní politiky/strategie zdůrazňující bezpečnost a růst v červnu 2014.

 

Priority a šestiměsíční program předsednictví naleznete zde.

Kalendář předsednictví naleznete zde.

Pro více informací neváhejte navštívit oficiální stránky předsednictví


Litevské předsednictví se zaměří na důvěryhodnou, otevřenou a rostoucí Evropu

 

Od července do prosince 2013 předsedá Radě EU poprvé Litva, která ve svém působení vystřídala Irsko v rámci tria států Irsko- Litva – Řecko. Tzv. předsednická tria jsou tři po sobě jdoucí země, které předsedají EU a sdílejí společný osmnáctiměsíční program, jehož cílem je v tomto případě stimulovat růst, vytvářet pracovní místa a posílit konkurenceschopnost EU.

 

Priority litevského předsednictví

Sloganem litevského předsednictví je „Důvěryhodná, otevřená a rostoucí Evropa“, přičemž „důvěryhodná“ se vztahuje k finančním otázkám, „otevřená“ odkazuje na politiku sousedství s východoevropskými státy, a heslo „rostoucí“ je spojeno s podporou podnikání.

 

V rámci vnitřního trhu bude pro Litvu prioritní integrace trhu služeb a digitální vnitřní trh - především elektronická identifikace, elektronický podpis a kybernetická bezpečnost. Litva chce zároveň podpořit fungování sektoru služeb v internetovém prostředí a důležitá pro ni bude digitální agenda ve vztahu k malým a středním podnikům. Neméně důležitým tématem bude elektronické zadávání veřejných zakázek a elektronická fakturace.

V oblasti vnitřního energetického trhu, by měl být projednáván Klimaticko-energetický balíček 2030, u kterého chce Litva prosazovat individuální přístup k jednotlivým členským státům z důvodu jejich odlišné situace v oblasti nerostných surovin a klimatických podmínek.

 

V otázce společné obchodní politiky bude pro Litvu zásadní především uzavření jednání s Gruzií a Ukrajinou, stejně jako probíhající jednání se Spojenými státy. V rámci Východního partnerství také započnou přístupová jednání se Srbskem, kde jediná přijatelná možnost je, že Kosovo zůstane jeho integrální součástí.

Řešení problémů eurozóny spatřuje Litva ve větší konvergenci rozpočtových politik a ve snaze více se přiblížit konfederální struktuře.

 

V obecné rovině bude litevskou snahou především prosazovat důslednou implementaci současné legislativy a jednotlivých balíčků spíše než snaha vytvářet nové. V neharmonizovaných oblastech chce více prosazovat princip vzájemného uznávání.

 

Priority a šestiměsíční program předsednictví naleznete zde .

Kalendářem předsednictví naleznete zde .

 

Pro více informací neváhejte navštívit oficiální stránky předsednictví

 

 

 

Irské předsednictví se zaměří na stabilitu, zaměstnanost a růst.

 

Od ledna do konce června 2013 předsedá Radě EU již po sedmé Irsko, které vystřídalo ve svém působení Kypr a zahájilo předsednictví nového tria států Irsko- Litva – Řecko. Tzv. předsednická tria jsou tři po sobě jdoucí země, které předsedají EU a sdílejí společný osmnáctiměsíční program, jehož cílem je v tomto případě stimulovat růst, vytvářet pracovní místa a posílit konkurenceschopnost EU.

 

Priority irského předsednictví jsou:

 

1.Oživení ekonomiky se zaměřením na lidský kapitál

Jednou z nejnaléhavějších priorit EU je stimulovat růst, který by vedl k vytváření pracovních míst. K dosažení růstu je nutná ekonomická stabilita. Irsko chce docílit posílení hospodářské a měnové unie prostřednictvím hospodářských mechanismů řízení a Evropským Semestrem. Předsednictví bude usilovat o navrácení důvěry v bankovní Unii a reformy finančních služeb.

Irsko se bude zabývat problémem vysoké nezaměstnanosti mladých napříč EU a návrhem záruk pro mladé. V rámci Evropského roku občanů v roce 2013 bude snaha o podporu volného pohybu v rámci EU a ochranu práv pracovníků.

 

2.Investice do růstu pracovních míst a evropských zdrojů.

Předsednictví bude řídit projednávání budoucího víceletého finančního rámce EU pro roky 2014-2020 a zároveň bude dohlížet na spolupráci s ostatními členskými státy a EP na klíčových programech jako je Horizont 2020, společná zemědělská politika nebo financování politiky soudržnosti. Irsko se bude snažit pomoci dokončení jednotného trhu tím, že bude souhlasit se zbývajícími návrhy v rámci prvního Aktu o jednotném trhu a bude se snažit rozvíjet návrhy v rámci Aktu o jednotném trhu II. Předsednictví se bude dále soustředit na podporu rozvoje jednotného digitálního trhu a novou digitální agendu jmenovitě na ochranu dat, kybernetickou bezpečnost či webovou přístupnost. Předsednictvo se zaměří na malé a střední podniky, pro které to bude znamenat lepší přístup k úvěrům, veřejným zakázkám a financování výzkumu. Taktéž bude kladen zvláštní důraz na potenciál přírodních zdrojů v Evropě a to na zemi i na podmořském dně.

 

3.Spolupráce Evropy se světem           

Evropa nemůže zůstat izolovaná, a proto bude Irsko pokračovat v rozšiřování agendy a podporovat práci vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v posilování našich vztahů se sousedy. Důraz bude taktéž kladen na rozvoj, humanitární politiku a globální krizi a změny klimatu. Irsko má v plánu posílit obchodní vztahy založené na svobodném, spravedlivém a otevřeném obchodu, zejména s USA a otevření nových trhů s třetími zeměmi, což vytváří příležitosti pro podnikání a potažmo vede k většímu růstu a zaměstnanosti.               

 

Program a priority předsednictví naleznete zde.

Kalendářem předsednictví může listovat zde.

 

Pro více informací neváhejte navštívit oficiální stránky předsednictví zde.

 


Kyperské předsednictví za Lepší Evropu

 

Od června do prosince 2012 Radě EU předsedá Kypr. Tento ostrovní stát chce během svého předsednictví pracovat pro Lepší Evropu – Evropu efektivnější, přispívající k udržitelnému růstu a vzniku nových pracovních míst prostřednictvím účinných a integrovaných politik; a Evropu fungující na základě principů sociální soudržnosti a solidarity pro zajištění lepší budoucnosti. Veškeré snahy budou směřovány k vytvoření Lepší Evropy pro mladé generace.

 

Kyperské předsednictví bude muset zvládnout důležité priority aktuální evropské agendy, například v rámci Víceletého finančního rámce EU na období 2014 až 2020. Předsednictví Kypru chce pracovat v duchu základních principů Evropské unie a v úzké spolupráci s ostatními institucemi EU, s cílem dosáhnout dohody o vyváženém a efektivním rozpočtu EU.

 

Kyperské předsednictví si stanovilo následující priority:

 

1. Evropa efektivnější a udržitelná

Cílem bude podporovat účinné politiky, které povedou k efektivnějšímu řízení a řešení nejistoty a nestability vyvolané krizí. Proto bude hlavní prioritou předsednictví jednání o Víceletém finančním rámci na období 2014-2020.


2. Evropa založená na lépe fungující a rostoucí ekonomice

Předsednictví se bude snažit pracovat na novém, rozšířeném rámci hospodářské správy a posilování rozpočtového dohledu, aby byla zajištěna fiskální stabilita. Souběžně s tímto se však EU potřebuje vymanit z krize a podpořit růst. Pro kyperské předsednictví je tedy rovněž důležité podpořit realizaci priorit strategie Evropa 2020.


3 . Evropa více odpovídající svým občanům v rámci solidarity a sociální soudržnosti

Kyperské předsednictví chce Evropu přiblížit jejím občanům a dávat důraz na zaměstnávání mladých lidí – s ohledem na rostoucí nezaměstnanost v Evropské unii. Mezi další důležitá témata předsednictví pak patří vytvoření Společného evropského azylového systému do konce roku 2012.

 

4. Evropa ve světě, blíže ke svým sousedům

Zvláštní důraz bude rovněž kladen na jižní dimenzi Evropské politiky sousedství, s cílem posílit vztahy se středomořskými partnery a zajistit pluralitu a mnohostranné vztahy, a tímto podporovat nárůst komunikačních kanálů ve všech oblastech společnosti. Předsednictví bude rovněž podporovat všechny procesy související s rozšířením a usilovat o posílení bezpečnosti potravin, atd.

 

Tyto priority jsou založeny na osmnáctiměsíčním předsednickém programu, který byl připraven v úzké spolupráci s třemi partnery: Kyprem, Polskem a Dánskem. Program byl schválen v červnu 2011 a předsednictví v něm hodlá pokračovat. Kypr se bude řídit pokyny Evropské rady a za naprosto nezbytnou považuje i konstruktivní a bezproblémovou spolupráci s Evropským parlamentem v souladu s Lisabonskou smlouvou.

 

Priority předsednictví naleznete zde.

Šestiměsíční program předsednictví je k dispozici zde.

Kalendářem předsednictví můžete listovat zde.

 

Pro více informací neváhejte navštívit oficiální stránky předsednictví zde.


 

Radě EU předsedá od 1. ledna do 30. června 2012 Dánsko

 

Další předsednickou zemí v Radě EU se 1. ledna 2012 stalo Dánsko. Vystřídalo tak ve svém působení Polsko a pokračuje v předsednictví tria států Polsko - Dánsko - Kypr. Trio je spojeno s vytvořením nového společného programu tří předsednictví po dobu následujících 18 měsíců. Obsahovou stránku předsednictví do značné míry určuje dlouhodobá agenda EU, důsledky ratifikace Lisabonské smlouvy, stav evropské ekonomiky v krizovém období a také celkový globální kontext, který hraje čím dál významnější roli v procesu politického rozhodování na úrovni EU. Dánské předsednictví identifikovalo čtyři hlavní oblasti, které by měly být posíleny za účelem zajištění ekonomické a politické stability EU. Jedná se o ekonomicky odpovědnou, dynamickou, ekologickou a bezpečnou EU.

Pro dosažení uváděných cílů bude Dánsko usilovat o:


• Zodpovědné evropské hospodářství a překonání krize v eurozóně
• Pokrok ve vyjednáváních o budoucím evropském rozpočtu na roky 2014-2020
• Obnovení růstu a zaměstnanosti v Evropě
• Stanovení nové ekologicky udržitelné strategie pro růst EU
• Pokrok v oblasti justice a vnitřních věcí, včetně posílení Schengenského prostoru a společné azylové politiky
• Posílení jednotného hlasu EU v zahraničních záležitostech.

 

Za klíčové, ale zároveň velmi problematické pro realizaci zamýšlených změn, se jeví zejména vyjednávání o implementaci nových pravidel ve fiskálních otázkách stanovených na summitu EU 8-9. prosince 2011. Jednoduché nebude ani pokračování v diskuzi o budoucí finanční perspektivě na období 2014–2020, pokrok v jednotném evropském trhu nebo zajištění fungujícího společného evropského azylového systému.

Podívejte se na kalendář akcí dánského předsednictví a jeho priority.

 

Více informací naleznete na oficiálních stránkách dánského předsednictví.

 

CEBRE pro Vás připravilo stručný přehled klíčových témat dánského předsednictví a podnikatelských priorit předsednického tria z pohledu zaměstnavatelských a průmyslových svazů z Polska, Dánska a Kypru.

 

Postoj BUSINESSEUROPE k prioritám dánského předsednictví naleznete v dopise adresovaném dánské premiérce.

 

 

Polsko (červenec – prosinec 2011)

 

Polsko předsedalo Radě EU od 1. července 2011. Vystřídalo tak ve svém působení Maďarsko a zahájilo předsednictví nového tria států Polsko - Dánsko - Kypr. Nové trio je spojeno s vytvořením nového společného programu tří předsednictví po dobu následujících 18 měsíců. Obsahovou stránku předsednictví do značné míry určuje dlouhodobá agenda EU, důsledky ratifikace Lisabonské smlouvy, stav evropské ekonomiky v post-krizovém období a také celkový globální kontext, který hraje čím dál významnější roli v procesu politického rozhodování na úrovni EU. Polské předsednictví identifikovalo tři oblasti, které by měly být posíleny za účelem zajištění ekonomického a politického rozvoje EU. Jedná se o větší otevřenost EU, posílení evropské integrace jako zdroje ekonomického růstu a zvýšení bezpečnosti v EU. Pro dosažení uváděných cílů Polsko usilovalo o posílení vnitřního trhu, prohloubení vztahů svýchodními sousedy EU (Moldávie, Ukrajina), zefektivnění společné energetické politiky, vytvoření společné bezpečnostní a obranné politiky, snížení rozpočtových deficitů a veřejných dluhů a efektivnější využívání intelektuálního kapitálu.

 

CEBRE pro Vás připravilo stručný přehled klíčových témat  PL PRES a podnikatelských priorit tria předsednictví.

 

Podívejte se na Strategický rámeckalendář akcí  polského předsednictví a jeho priority.

 

Více informací naleznete na oficiálních stránkách polského předsednictví. 

 

Maďarsko (leden-červen 2011)

 

Maďarsko převzalo 1. ledna 2011 po Belgii štafetu předsednictví v Radě EU. Maďarská vláda v čele s Viktorem Orbánem byla posledním členem tzv. předsednického tria - tří po sobě jdoucích zemí, které předsedají EU a sdílejí společný osmnáctiměsíční program. Maďarsko svůj program vypracovalo na čtyřech hlavních prioritách: Růst, pracovní místa a sociální inkluze; Silnější Evropa; Evropská Unie blíže občanům a Rozšíření EU a globální zodpovědnost. V rámci těchto priorit se Maďaři chtěli zaměřit na upevnění ekonomické obnovy po celosvětové krizi, na implementaci Strategie EU2020, na přijetí Aktu pro vnitřní trh a v neposlední řadě na sociální začlenění menšin, především Romské populace. Budoucnost EU plánovalo Maďarsko definovat zejména jejími společnými politikami. Kromě toho mělo Maďarsko v úmyslu dokončit jednání o přístupu Chorvatska do EU a podpořit vstup Rumunska a Bulharska do Schengenského prostor. Řešení dluhové krize v eurozóně bylo nejtěžším úkolem, jenž před Maďarskem stálo a v neposlední řadě také nepříliš jednoduché dohlížení nad utvářením rozpočtu unie na období 2014 - 2020.

 

 

Stručný přehled klíčových témat HU PRES

 

Podívejte se na Strategický rámec a kalendář akcí maďarského předsednictví 

 

Více informací naleznete na oficiálních stránkách maďarského předsednictví http://www.eu2011.be/

 

Belgie (červenec-prosinec 2010)

 

Belgie řídila již 12. předsednictví v Radě EU v čele s dočasným premiérem Yvesem Leterme. Hlavními prioritami BL PRES byla témata jako trvale udržitelný růst, sociální koheze, zaměstnanost, posílení globální role Evropské unie, zelená politika, snižování emisí CO2, vnitřní záležitosti, azyl a imigrace. Aby mohla Evropská unie co nejlépe čelit důsledkům ekonomické krize, musí mobilizovat veškeré své síly, které má k dispozici. Podle belgického předsednictví vede cesta přes implementaci ekonomické strategie Evropské komise známé pod názvem EU 2020, kde se orientovala zejména na dvě vlajkové iniciativy "Průmyslová politika pro věk globalizace" a "Unie inovací". Dále se Belgie chtěla zaměřit na posílení Paktu stability a růstu a jeho efektivní vymáhání.

 

Stručný přehled klíčových témat BL PRES belgického předsednictví

 

Podívejte se na kalendář akcí belgického předsednictví 

 

Více informací naleznete na oficiálních stránkách belgického předsednictví http://www.eutrio.be/

 

Španělsko (leden-červen 2010)

 

Dne 1. ledna 2010 převzalo po Švédsku půlroční předsednictví v Radě EU Španělsko. Mezi hlavní cíle španělského předsednictví patřilo zotavení se z následků ekonomické krize včetně boje s nezaměstnaností, ale i hlubší implementace Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Mimo to si Španělé dáli za cíl vytvořit z Evropské unie předního světového politického i ekonomického hráče. Dále se Španělsko zaměřovalo na posílení dialogu se zeměmi Latinské Ameriky a zaměřovalo se na genderovou rovnost. Španělské předsednictví se neslo také ve znamení, kdy zahájil výkon nové funkce Stálého předsedy Evropské rady, Herman van Rompuy. Ten řídil formální a neformální summity v Bruselu a se třetími zeměmi, s výjimkou summitu EU-Maroko a EU-USA, které se konaly na území Španělska. Další novou významnou funkcí bylo zřízení postu Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Tuto funkci vykonává baronka Catherine Ashtonová, která řídí agendu Rady pro zahraniční otázky. .

 

Stručný přehled klíčových témat ES PRES dokument ve formátu pdf

 

Podívejte se na kalendář akcí španělského předsednictví dokument ve formátu pdf

 

Více informací naleznete na oficiálních stránkách španělského předsednictví www.eu2010.es


 

Švédsko (červenec-prosinec 2009)

 

Švédsko s mottem „Přijímáme výzvu“ převzalo od České republiky půlroční předsednictví v Radě EU. Mezi hlavní cíle švédské vlády patřily klimatické změny, boj s nezaměstnaností, ale také příprava nové strategie, která by měla po roce 2010 nahradit Lisabonskou agendu. Dále se zaměřovalo na posilování Evropské unie jako globálního hráče, prohlubování spolupráce se sousedy a pokračování v rozšiřování EU nebo přijetí tzv. Stockholmského programu, od kterého si předsednictví slibovalo posílení spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

 

 

Podívejte se na kalendář akcí švédského předsednictví zde dokument ve formátu pdf

 

Stručný přehled klíčových témat SE PRES dokument ve formátu pdf

 

Více informací naleznete na oficiálních stránkach švédskeho předsednictví www.se2009.eu

 

 

 

Česká republika (leden-červen 2009)

 

Od 1. ledna 2009 převzala Česká republika z rukou francouzské vlády předsednictví v Radě Evropské unie na období šesti měsíců. Výkon českého předsednictví byl ovlivněn 18 měsíčním programem Rady EU, preferencemi české vlády, ale také vnějšími faktory jako je konec funkčního období Evropského parlamentu a Evropské komise či ratifikace Lisabonské smlouvy. Přestože byla velká část agendy ovlivněna tzv. zděděnými tématy po francouzském předsednictví, předsednictví bylo silně ovlivněno hospodářskou krizí. Ihned na začátku předsednictví se musel premiér Topolánek z pozice reprezentanta EU vypořádat s konfliktem v pásmu Gazy a plynovou krizí. Až s neuvěřitelnou přesností tato témata reflektovaly prioritní oblasti předsednictví ve znamení tří "E". Za hlavní téma předsednictví si ČR zvolila konkurenceschopnost a otevřenost Evropské unie. Během 6 měsíců usilovala o odbourávání bariér jak na vnitřním trhu, tak i v mezinárodním obchodě. Liberalizaci trhu spatřuovala česká vláda jako nejefektivnější řešení současné hospodářské krize. Dále se CZ PRES snažitlo podpořit program reforem stávajících politik na úrovni EU a členských států. V rámci evropského prostoru se Česko zaměříilo na existenci přechodných období pro volný pohyb pracovníků, překážky volného pohybu zboží a služeb a kapitálu. Dále pak na problematické fungování vnitřního trhu s energiemi, nadměrné financování tradičních politik bránících vyšším investicím do růstově orientovaných politik, potřebu zlepšit a zjednodušit regulatorní prostředí Unie a na prohlubování vzájemné spolupráce členských států EU v oblasti justice a vnitra.

 

Prioritní cíle českého předsednictví tzv. "3E" - Ekonomika, Energetika, Evropská unie ve světě:

 

1. EKONOMIKA

Ambicí v ekonomické oblasti bylo zvyšování evropské konkurenceschopnosti, posilování důvěry spotřebitelů, ale i malých a středních podniků v tržním hospodářství, efektivní a rozumné řešení finanční krize, pokračování v liberálních reformách rozpočtu a politik EU, zejména Společné zemědělské politiky a v neposlední řadě zvyšování zaměstnanosti.

 

2. ENERGETIKA

V této oblasti bylo cílem České republiky hledání rovnováhy mezi nároky životního prostředí a udržením evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Česká republika považuje za potřebné, aby Unie měla společnou energetickou politiku a vystupovala v jednáních o dodávkách energetických surovin jednotně ve prospěch její budoucnosti a bezpečosti.

 

3. EVROPSKÁ UNIE VE SVĚTĚ

Vztahy Evropy a světa stavělo české předsednictví na euro-atlantické vazbě, která je základem bezpečnostní i ekonomické spolupráce. Stejnou prioritou je otevřenost a další rozšiřování Evropské unie. Česká republika je pro pokračování v integraci zemí západního Balkánu a za významné pokládá Východní partnerství.

 

 

Program a priority českého předsednictví dokument ve formátu pdf

 

Hlavni programový okruh

- Konkurenceschopnost

- Čtyři svobody

- Liberální obchodní politika

 

Dokumenty k předsednictví České republiky v Radě EU:

 

Novinky

Tiskové zprávy CZ PRES

Kalendář akcí CZ PRES

 

Akce pořádané CEBRE v rámci českého předsednictví:

 

Pracovní snídaně na téma "Přístup MSP k financím" 

Debata na téma "Liberalizace obchodu a čeští podnikatelé" 


 

.
..

< zpět na archív temat