Archív novinek

TISKOVÁ ZPRÁVA:Zvyšování energetické účinnosti se musí vyplatit


Zvyšování energetické účinnosti se musí vyplatit

 

 

2. prosince 2016, Praha: Nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje. To je jeden ze základních principů, kterým se řídí nový balíček legislativních opatření vydaný 30. listopadu Evropskou komisí s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Ten by měl pomoci implementovat cíle jedné z klíčových iniciativ EU – Energetické unie, a napomoci v přechodu na čistou energii a moderní nízkouhlíkovou ekonomiku. Zatímco cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 jsou již pevně stanovené, nový legislativní balíček obsahuje návrh revize směrnice o energetické účinnosti a s ním i nový, ambicióznější a závazný cíl pro zvyšování energetické účinnosti do roku 2030. O návrhu revize směrnice a jejím dopadu na evropskou a českou ekonomiku diskutovali experti z řad institucí EU, státní správy, soukromého i neziskového sektoru dne 2. prosince v Evropském domě v Praze.

 

„Podle Evropské komise je energetická účinnost nákladově nejefektivnější způsob, jak dosáhnout cílů Energetické unie, který zároveň podporuje hospodářský růst, tvorbu nových pracovních míst a investice do zelených technologií“, uvedl Radoš Horáček z Evropské komise. Proto se Komise rozhodla zvýšit cíl v oblasti energetické účinnosti, který byl v roce 2014 stanoven na 27 % do roku 2030, na 30 %. Podle odhadů Komise bude mít tato změna oproti původnímu cíli za následek nárůst HDP o 0,4 % (zhruba 70 mld. eur), vytvoření 400 000 nových pracovních míst, snížení dovozu ropy a zemního plynu o 70 mld. eur a snížení cen elektřiny pro domácnosti i energeticky náročný průmysl. Nový balíček obsahuje i návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov a nový pracovní plán pro oblast ekodesignu.

 

V Evropském parlamentu se dlouhodobě objevují hlasy, které volají po ještě vyšším cíli energetické účinnosti, než jaký představila Komise. K zastáncům 40% cíle však nepatří český europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR), podle kterého se jedná spíše o politické prohlášení, než o reálně technicky dosažitelnou metu. „Úspory nesmějí být definovány „za každou cenu“, protože pak může dojít k ohrožení ekonomické stability a mohou se stát bariérou potřebných inovací a modernizačních investic", uvedl Tošenovský. Dodal, že je zapotřebí vypracovat důkladné hodnocení dopadů na českou ekonomiku, jelikož navýšení cíle nad 27 % by mohlo mít negativní dopad na průmysl.

 

Jak uvedl Vladimír Sochor z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), klíčová diskuze o cílech energetické účinnosti začne teprve nyní v členských státech a ČR si musí vyjasnit řadu věcí na národní úrovni. Strategie zvyšování energetické účinnosti je definována Národním akčním plánem energetické účinnosti (NAPEE), který stanovil národní indikativní cíl ve výši 50,67 PJ, k jehož plnění by měla ČR využít především investiční dotace. Alokace prostředků v jednotlivých dotačních programech je ale v některých případech menší, než se původně očekávalo, zejména u Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Důležitým nástrojem, který by měl přinést zejména změny v myšlení uživatelů, bude program EFEKT, na nějž bude v letech 2017 – 2021 vyčleněno 750 mil. Kč. „Motivací pro energetické úspory je však často samotná dotace, v tomto pohledu je nutná změna pohledu. Úspory se musí především vyplatit“, dodal Sochor. Zároveň upozornil, že po roce 2020 se míra dotací ze strukturálních fondů výrazně sníží, což může mít za následek i zpomalení míry zvyšování energetické účinnosti. Cílem MPO bude mimo jiné i zlepšovat dialog mezi veřejnou a soukromou sférou o otázkách spojených s touto problematikou.

 

Ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub upozornil na to, že celoevropský cíl zvýšení energetické účinnosti o 30 % znamená oproti novému referenčnímu scénáři z roku 2016 snížení spotřeby o 7,5 %. „Pouze v oblasti budov je ekonomicky přínosně zvládnutelný i cíl 37 %, ale samozřejmě za předpokladu aktivního přístupu státu“, doplnil Holub. Co se týče ČR, prosazoval by spíše cíle pro jednotlivé sektory. Pro oblast budov by si dokázal představit cíl na úrovni 65 PJ za desetileté období. U průmyslu je podle něj zapotřebí být obezřetnější a vyvarovat se neúměrnému zatížení podniků ve formě nákladů na energetickou účinnost, která ekonomicky nedává smysl. Česká vláda by měla být podle Holuba proaktivní a motivovat k energetickým úsporám, nicméně v ČR jsou motorem debaty cíle EU.

 

Podle Zuzany Krejčiříkové z ČEZ, a.s. bylo negativním překvapením balíčku to, že obsahuje spoustu netržních opatření. Podle ní není klíčová debata o tom, jestli je cíl nastavený na 27 % nebo 30 %. Klíčovým prvkem návrhu je článek 7, kterým Komise stanovuje povinnost realizovat každoročně nové úspory v objemu ekvivalentu 1,5 % historických prodejů energií konečným zákazníkům. U řady členských států však úspory vyžadované v článku 7 tento 30% cíl převyšují. Podle Krejčiříkové je nutné udělat přesnou analýzu potenciálu úspor v jednotlivých sektorech, která momentálně chybí. „Splnění 30% cíle bude pro ČR znamenat náklady ve výši až 880 mld. Kč, proto je nutné zajistit, aby se nákladová efektivita úspor v ČR promítla jako národní specifikum při stanovování národního příspěvku a cíl zůstal orientační“, doplnila zástupkyně ČEZ, a.s.

 

Přestože navýšení cíle energetické účinnosti do roku 2030 bude znamenat zvýšené náklady, v dlouhodobém horizontu (do roku 2050) je to výhodnější varianta, než u nižšího cíle. Při správném nastavení může být revize směrnice účinným nástrojem, nicméně je zapotřebí více zohlednit národní podmínky a zajistit součinnost s dalšími nástroji EU, jejichž cílem je dekarbonizace evropské ekonomiky.

 

Tisková zpráva ke stažení zde.



< Archív novinek