Archív novinek

Opožděné platby jsou stále alarmující!


Objem odepsaných pohledávek evropských zemí se za poslední rok opět zvýšil, a to na 312 miliard eur (tj. na 2,7 %). Opožděné platby tak stojí za problémem likvidity podniků a omezováním jejich růstu. Není tajemstvím, že platební kultura se napříč Unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku je jen polovina faktur splacena během 90 dní. Čeští podnikatelé splácí své faktury průměrně za 47 dní, tj. s 17denním zpožděním. To je v evropském průměru vcelku slušné číslo (56 dní). Nicméně platební morálka se loni v ČR zhoršila. Současně také narostl počet splacených faktur v období 31 až 60 dnů, a to z 22 na 28 %. Snížil se tak objem splácených faktur během 30 dnů (z 60 na 55 %). Problémem v ČR je ale především platební ztráta, která ČR spolu s dalšími 20 měřícími hodnotami řadí na čtvrtou nejhorší pozici v Platebním indexu 2011.

 

Rada EU a Evropský parlament přijaly Směrnici o opožděných platbách ze dne 16. února 2011 s cílem pomoci evropským podnikům - a především těm nejmenším - bojovat s opožděnými platbami. Její transpozice do vnitrostátních právních řádů by měla být provedena do března 2013. ČR nyní transpozici připravuje. Potýká se však s rekodifikaci soukromého práva. Za současné situace by směrnice byla implementována úpravou některých ustanovení v Obchodním zákoníku, po rekodifikaci by se pak objevila v ustanoveních nového Občanského zákoníku. Zkoumá se tedy, zda se implementační lhůta a plánovaná účinnost těchto předpisů protnou, či zda se směrnice bude implementovat duplicitně do současného obchodního zákoníku a do nového občanského zákoníku současně. Jedno je jasné, co nejrychlejší provedení směrnice je potřeba.


Švédské společnost Intrum Justitia, zpracovávající studii European Payment Index 2011, provedla šetření v lednu až březnu 2011 u 6 tisíc firem z 26 zemí Evropy. Podíl odepsaných pohledávek na souhrnném obratu evropských firem se letos podle studie zvedl na 2,7 %. V Česku činí hodnota tohoto indikátoru 3,1 %, bez změny vůči předchozímu roku. Jednou z hlavních příčin rostoucího objemu navždy ztracených pohledávek jsou bankroty. Do insolvence se loni podle studie dostalo v Evropě na 220 tisíc firem, což je zhruba 600 firem denně.
 

Situace v ČR

Platby od spotřebitelů i firem v ČR se loni zpomalily, počet nezaplacených faktur podstatně vzrostl a zhoršila se jejich struktura. Průměrné zpoždění plateb firmám od spotřebitelů (B2C) se v Česku zvýšilo z 12 na 13. V obchodních vztazích (B2B) se průměrné zdržení oproti dohodnutému termínu zvýšilo z 15 na 17 a ve vztazích mezi podnikateli a veřejnou správou (B2PA) se platby zvýšily z 10 na 13 dní. Průměrná doba platby (B2PA) u nás činí 43 dní s loňským srovnáním 35 dní. Mezi podnikateli pak průměrná platba činila v roce 2011 téměř 47 dní oproti 45 v roce 2010. V tomto ukazateli jsme na tom o něco lépe, než například Belgie (50dní). Nejsme však nejhorší. Například ve Španělsku platí podnikatelé v průměru během 99 dní a veřejný sektor pak v průměru 153 dní. Zato v severském Finsku, kde je platební kultura vzorová, činí průměr plateb mezi podnikateli 27 dní.

Platby od spotřebitelů i firem v ČR se loni zpomalily, počet nezaplacených faktur podstatně vzrostl a zhoršila se jejich struktura. Průměrné zpoždění plateb firmám od spotřebitelů (B2C) se v Česku zvýšilo z 12 na 13. V obchodních vztazích (B2B) se průměrné zdržení oproti dohodnutému termínu zvýšilo z 15 na 17 a ve vztazích mezi podnikateli a veřejnou správou (B2PA) se platby zvýšily z 10 na 13 dní. Průměrná doba platby (B2PA) u nás činí 43 dní s loňským srovnáním 35 dní. . V tomto ukazateli jsme na tom o něco lépe, než například Belgie (50dní). Nejsme však nejhorší. Například ve Španělsku platí podnikatelé v průměru během 99 dní a veřejný sektor pak v průměru 153 dní. Zato v severském Finsku, kde je platební kultura vzorová, činí průměr plateb mezi podnikateli 27 dní.

  

Mezinárodní srovnání

V žebříčku rizikovosti plateb (Payment Index) se Česko z 26 hodnocených zemí ocitlo letos s hodnotou 174 (loni 173) až na 23. místě, například za 17. Slovenskem (161), 18. Polskem (161), 22. Španělskem (168). Horší jsou už jen Kypr (175), Portugalsko (186) a Řecko (188). Nejmenším rizikem se může pochlubit kvarteto severských zemí: Finsko (126), Švédsko (130), Norsko (133) a Island (137).


Index je složitě konstruován na základě desítek dalších indikátorů. Stručně se dá ale říci, že hodnota 100 znamená „žádné riziko", od 150 výše už jsou „ozdravné" zásahy nevyhnutelné a překročení hranice 170 v podstatě znamená vyhlášení stavu nouze.

 



< Archív novinek